Vědomí mezi Světy a jiné povídky

Vědomí mezi Světy a jiné povídky

Proč vzniklo vědomí a je evoluční výhodou bytosti zvané člověk? Je vědomí schopností prožívat realitu takovou, jaká je? Je vědomí vlastností hmoty? Jaký je rozdíl mezi vědomím biologickým, anorganickým a vědomím umělé inteligence? Je vědomí, vnímání, myšlení a zpracování informací pouze doménou mozku? Nebo je vědomí součástí univerza? ***** Klást si obdobné otázky můžete v podstatě do nekonečna, neboť stávající znalosti týkající se vzniku a fungování vědomí jsou stále v plenkách. Zatímco fyzika, zejména kvantová, matematika a exaktní vědy obecně pádí mílovými kroky od teorie k teorii posouvajíce znalosti kupředu, poznatky o tak zásadním a fenomenálním aspektu života, jakým je vědomí, jako by vědce nepřitahovaly. ***** Jak se zdá, hůře je na tom už jen filozofie, která jako by strnula. Albert Einstein popsal vědomí jako nedílnou součást vesmíru a měl za to, že vědomí prostupuje vším. Stejnou filozofii zastávali přívrženci panpsychizmu, jakými byli Thales, Platón, Spinoza, Leibniz, Russell. Naproti tomu solipsizmus považuje lidské vědomí za vedlejší vlastnost myšlení a mozek za jediného objektivního zpracovatele informací o světě kolem nás. Jeho zastánci byli Descartes, Schopenhauer, Newton, Sartre. ***** Neurobiologové přísahají na tezi, že vědomí je produktem mozku. Psychiatři a psychologové si už tak jisti nejsou. Když k tomu přičteme záhadu možnosti vzniku vědomí umělé inteligence, vyskytne se příležitost uchopit tuto látku a popasovat se s ní, například formou povídek. S jejich závěry nemusí čtenář vždy souhlasit.