Říkali mu Gojele aneb židovská dobrodružství křesťanského chlapce, když skončilo šoa

Říkali mu Gojele aneb židovská dobrodružství křesťanského chlapce, když skončilo šoa

Částečně autobiografický román vypráví příběh dvanáctiletého německého chlapce, který se po válce úředním nedopatřením s matkou dostal do místa na severní Moravě v bývalých Sudetech (Weidenitz – Vidnava) při hranicích s Polskem, kde byli soustřeďováni Židé navrátivší se z koncentračních táborů a hodlající se odstěhovat do Palestiny. Zamýšleným místem určení, kam byli chlapec s matkou nasměrováni, bylo naopak jedno ze shromaždišť pro sudetské Němce před odsunem (Weidenau – Vidnice).

Ve Vidnavě získá matka práci pro utvářející se Stát Izrael a pro oba tím končí období hladovění. Hlavní hrdina Heinrich-Adolf, později novými kamarády označovaný jako Gojele, objevuje nový a nepochopitelný svět Židů, jež se celý svůj dosavadní život učil coby člen Hitlerjugend nenávidět.