Skrývám se, ale nikdo mě nehledá

Skrývám se, ale nikdo mě nehledá

ýbor z literárního díla Radomila Uhlíře (10. 4. 1957 - 15. 4. 2019), herce, režiséra, hudebníka, malíře, dramatika a také bohéma a spisovatele. Překvapivě rozsáhlá a originální literární pozůstalost, která se objevila po Radomilově úmrtí, a o jejíž existenci měl tušení jen velmi úzký okruh jeho přátel, zahrnuje dosud nezveřejněné povídky, básně, dopisy, scénáře a další literární útvary. Kniha přináší výbor z textů především z 90. let 20. století a je doplněn rozsáhlou fotografickou přílohou. Radomil Uhlíř byl od druhé půle 80. let svéráznou a nepřehlédnutelnou postavou české nonkonformní kultury. Jeho talent se realizoval nejprve především v divadelním prostředí v okruhu tzv. Pražské 5 (Divadlo Sklep, Recitační skupina Vpřed atd.), dále v Divadle Dr. Nutta nebo ve společných improvizacích s Jaroslavem Duškem v Divadle Vizita. Souběžně s divadelními aktivitami se Radomil Uhlíř věnuje hudbě na pomezí rockové alternativy – vystupuje s kapelami Dvouletá fáma a Ženy. V půli 90. let zakládá Kvartet Dr. Konopného, na tuzemské hudební scéně zcela originální improvizační těleso, jehož je frontmanem a hlavním tvůrčím motorem prakticky až do konce svého života. Vedle hudebních a divadelních aktivit však Radomil Uhlíř proslul i jako naprosto nenapodobitelný rozhlasový a hudební moderátor, autor zenových vtipů a v posledních zhruba deseti letech také překvapivě i jako malíř (obrazy na pomezí l'art brut, expresionismu a nelineární abstrakce).